Kolikrát opakovaná odpověď na cokoli točící se kolem chovatelství a všeho tedy nejen chovanců ale i chovatelů. Leguáni převzatí z přírody, se skoro vždy dostanou do rukou pokoutních prodejců, kteří nejen že neví jak s takovým to živočichem zacházet, ale honící se za vidinou zisku, ony zvířata prodávají po různu na burzách či zverimexu. Pak to tak taky ten milý kupující v "obchodě" vidí a natolik se mu zvířete zželí že si jej po "dlouhé" rozmysli koupí (bavím se o člověku který paradoxně v duchu nepoznaného chce domů (prý) mazlíčka, ozdobu, exotiku, něco jiného ...). V tomto ohledu je ale i "chovatel" který zde své svěřence kupuje a v podstatě své ochrany pro ně, je jen přivádí takto do záhuby.
Jaký důvod byl u zrození myšlenky pořídit si třeba leguána u vás (tebe)?
V této myšlence je důležité si umět odpovědět, rozmysli si pořádně zda chceš leguána (Iguana iguana), tedy tvora pocházejícího ze střední Ameriky a přilehlých oblastí!
A jestliže ta zelená potvůrka už je v tvém dohledu vjez že to s tebou v začátcích nebude mít vůbec lehké. Nehledě na jeho umístění v úplně jiné časové, polohové, klimatické, vizuální taky uzavřené a umělé oblasti (dalo by se říci líhni). Každý kdo nad tímto mávne rukou (rád bych napsal nemá představu o životě) nemá předpoklady pochopit co je to stres a doporučuji koupení si plyšáka a nebo samice gorily ta ho vystresuje dřív než si to uvědomí ;-).
Je tu i možnost koupě zvířete narozeného v zajetí, což nejen majiteli ulehčí spousty starostí ale taky stresů.
Stresy, tedy podvědomá a hlavně obranná reakce organizmu na podměty zvenčí (tj. neshodné s vlastní představou), se dostavují nepředvídatelně u každého. Jestli mohu zabočit v porovnání k lásce, tak komu by chutnalo když jí ztratí a to v okamžiku okolí které jsem popsal výše. Proto pozorovací postoj, proto skrýš, proto všecko mít připravené. (nastíněno v teráriu).
A právě příjem potravy je dobrým znamením. O přijímání potravy z ruky nemluvě, tam to platí obzvlášť, ale nespěchat. Nečekaný okamžik je chyba, kterou si velice rychle uvědomíte, švihnutím či kousnutím (to hlavně u mladých, či nezvládnutých jedinců), nebo útěkem, taky "vypnutím" (popsáno v jiném článku těchto stránek)
Teď když je leguán, (nebo jak že mu říkáte jménem?), znovu zařazen a to do koloběhu Vašeho života s představou samozřejmě opět neznámého. Se za vámi připravených optimálních podmínek snaží poznat nové prostředí a tomu se přizpůsobit, zkrátka socializace - lépe aklimatizace, zkrocení.
Uvědomte si že stresované zvíře podléhá velice často nemocem, nepřijímá potravu, chová se velmi podrážděně a nepředvídatelně. S novým okolím se musí jen velmi pomalu sbližovat. Chovanec, kterého chvilkově uklidníte a nechá se vzít do rukou a pohladit a třeba i nakrmit, může v jiné chvíli, nebo druhý den jednat úplně opačně. Proto je důležité postupovat velmi pomalu a snažit se při vzájemném trpělivém poznávání nic kolem sebe neměnit. Změny v teráriu to je kapitola sama, ale i změny okolí terária, změny barvy vašeho oblečení, parfému ale i změna počtu lidí v místnosti, rámus, hlasitá hudba a mnoho jiných podmětů, vede zvíře k obranému postoji (stresu). To je ta reakce, kdy vám leguán utíká a nechce se vzít do ruky. V každém případě je nanejvýš vhodné být níže než leguán, jeli v místnosti více lidiček tak ať si sednou nebo se skrčí při manipulaci s neaklimatizovaným zvířetem.
Přistupujete-li k leguánovi aby jste jej vzaly do rukou, tak se k němu přibližujte klidně bez prudkých pohybů a bez nejmenšího zaváhání zvíře pomaleji chytněte (chce to cvik!) ve chvíli kdy se jej chystáte chytnout už musíte vědět jakým způsobem budete zvíře držet! A nezapomeňte že leguán má velice ostré drápy, kterými nejen že vás může dost a nerad poškrábat, ale jimi se i drží dost pevně právě ve chvíli, kdy jej berete do rukou. V případě mláděte hned nabídněte druhou dlaň aby mohl legošek lézt a neustále na něj příjemně mluvte, držte jej ve výšce ramen a snažte se ho pomalým chlácholením uklidnit. Hlavně ať vám nikdy z ruky neuteče;-) určitě by si to zapamatoval a v budoucnu by se o to pokoušel znova a znova, bral by to jako vyřešení této stresové situace... . Také je důležité vědět že leguána je mnohem snadnější vzít do rukou když je chladný, nevyhřátý (po ránu). Svými dlaněmi jej pak můžete zahřát což ho uklidní a časem se nebude tolik bát.
Pozor u dospělých jedinců je přístup i postoj naprosto odlišný.
Váš postoj by měl být hlavně pozorovací k naučení spoustě praktik, které jednotlivý jedinec potřebuje a přijímá (naučí se) pak vůbec není na škodu jej v nich podporovat a vyhledávat je. Mám spousty vypozorovaných reakcí u leguána zeleného (i jako aklimatizovaného), ale abych se přiznal, rozhodně ne dostatek.
Aklimatizovaný legoun je zvíře, které znáte a víte co od něho můžete očekávat, který se chová "přirozeně", žere, nechá se vzít do rukou a vyhledává svého chovatele. Vy jste ho přivedli k sobě a on Vás taky potřebuje, bez Vaší důvěry a přítomnosti by se znovu ztratil.
Z toho a mnoha jiných podmětů vzniká stres ;-).
